8/52: Odrazy

A jsme opět ve skluzu, což už se pomalu začíná stávat pravidlem... ;) Nějaké fotky, které by se daly využít, jsme nafotili už minulou sobotu při návštěvě zoo, ale pořád jsem se snažila vymyslet něco jiného, nového. Nakonec to vzdávám, takže alespoň ta zoo.

Tohle není tak úplně odraz, ale skoro to sedí, ne? Dvojice přímorožců šavlorohých (koukám, že by se to skoro hodilo i na další téma - dvojice -, inu, zoo je místo neomezených možností!).

Máme i jedny obligátní stromy odrážející se ve vodě: konkrétně v polozamrzlém rybníčku ve výběhu bizonů (ano, to jsou ty hnědé fleky v dálce).

A nakonec ještě jedna v podstatě archivní, zhruba z poloviny ledna: manžel mě chtěl vyfotit v čekárně na nádraží a takhle to dopadlo:)

7/52: Láska a/nebo To, co mám ráda

Přiznám se, že téma láska mě potrápilo. O možném objektu jsem uvažovala celý týden, nejdřív mě napadl manžel (přirozeně), ale neměla jsem pocit, že bych chtěla jeho fotky někde vystavovat (i když by proti tomu nic neměl, tak možná časem). Takže jsem popřemýšlela, co mám vlastně ráda. Bylo toho dost, ale pořád nic, co by mě oslovilo natolik, abych měla pocit, že právě tohle je ono.

Nakonec to vyřešila v podstatě náhoda: v sobotu jsme se rozhodli zajít do zoo v Tróji. Bylo pěkně, sluníčko, zvířata venku, co víc by si člověk mohl přát?

Fotku na téma láska jsme pořídili u koní Převalského, i když teď je nám u ní hodně smutno - teprve týdenní hříbátko našli v pondělí ráno mrtvé, bohužel.

 A tady je to, co mám ráda:

6/52: Linie

Ačkoliv venku je tak hnusně, že by psa nevyhnal, v neděli dopoledne nám do bytu svítilo sluníčko a toho bylo třeba využít. Variací s žaluziemi bylo několik, nejvíc se nám nakonec líbila tahle:

Oblíbeným foceným objektem ostatních zúčastněných jsou děti - a protože my ještě žádné nemáme, musíme si pomoct jinými domácími mazlíčky. Tentokrát králík pózoval vcelku ochotně.

A na závěr ještě jedna starší nádražní: