Léto už je dávno pryč, ale houpačka stále láká k posezení, tedy pokud vám nevadí mokrý zadek:)
sobota 15. prosince 2012
49/52: Advent
Vánoce mám ráda, ač venku občas zuří nákupní šílenství, je to taková poklidná doba. Rodina je pohromadě, peče se cukroví (tady se konkrétně teprve zpracovává těsto na linecké)...
... odlévá olovo (letos jsem to absolvovala po hodně, hodně dlouhé době a vlastně vůbec nevím, co se mi odlilo, ale legrace jsme si při tom užili spoustu)...
... smaží se kapr... Tahle konkrétní bestie se jmenuje mořan a koupil to švagr vegetarián na naše předčasné Vánoce, protože mu to připadalo jako správně vánoční ryba. Po odřezání ostnatých ploutviček, hlavy a dalších přebytečných součástek z toho nezůstalo skoro nic, chuťově taky nic moc, zato nadávek během přípravy padlo víc než dost. Tak snad tu rybu bude příště kupovat nějaký masožravec!
48/52: O kávě nebo čaji
Jedna kávová, škoda, že už jsou Vánoce za námi, to cukroví mi bude chybět. Hrneček s talířkem jsme dostali jako jeden z prvních vánočních dárků (manžel má svůj, černý;)) od zlatíčka Ilwen a hned jsme ho museli vyzkoušet. Chutnalo z něj skvěle!
46/52: Schody
A znovu je tady náš vděčný objekt;) Ani jedny schody sice nevedou do nebe, ale půda je taky pěkná. Podotýkám, že na první fotce jsou schody vnitřní (a vzhledem k tomu, že na nich není žádné světlo, musím říct, že mě docela překvapilo, jak ve skutečnosti vypadají;)).
44/52: Čísla
Někdy je pozdní focení výhodou: kdybychom už téma čísla měli, nenarazili bychom na tuhle skvělou adventní svíčku...
... a zůstali bychom nejspíš jen u obligátních hodin.
43/52: Samota
Já vím, že už to tu bylo několikrát, ale ten dům má prostě něco do sebe. Samota v pravém slova smyslu... přesně to místo, které vás nutí přemýšlet o tom, jak krásné by bylo žít v takovém domě, s lesem prakticky za zády, nemuset řešit stístěné prostory... Ale přiznávám, okouzlení se brzy rozplyne ve vidině praktických záležitostí a s nepatrnou úlevou se ráda vracím zase zpět do města...
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)