28/52: Cesta

Taky máte občas na některých turistických trasách pocit, že ten, kdo to značil, se musel opravdu hodně bavit? Jsou chvíle, kdy ten škodolibý smích vyloženě slyším. Červená značka přes Vlčí hřbet v Krušných horách je toho zářným příkladem. Pokud pominu to, že jsme dost často odhadovali, kolem kterého stromu máme zahnout nebo který z těch kmenů máme vlastně přelézt, pořád ještě zbývají ty kameny. Připočtěte si k tomu mokro, dusno a začínající bouřku a jako byste tam byli s námi. Ale bylo to fajn - na tu značku kolem Sázavy, která je při vyšší hladině vody zatopená, to pořád ještě nemá;)

27/52: Oranžová

Nápad na oranžovou dlouho nepřicházel, až nás zachránila jedna cesta vlakem, kde bylo oranžové téměř všechno.

26/52: Co se děje v trávě

V téhle trávě se toho děje docela dost. To, co mě o dost převyšuje, je prosím mraveniště. Mravenci měli kromě skvělého bydlení taky skvělou dálnici podél cesty, která vedla opravdu daleko. Fotka nic moc, ale to mraveniště je prostě geniální (ano, přiznám se, jako městské dítě jsem žádné takhle obrovské mraveniště ještě nikdy neviděla)!

A obligátní šnek. Nejsem si jistá, jestli byl ještě naživu, moc na to nevypadal. Ale vyjímal se tam pěkně.